Košumberk
Zříceniny hradu z 13.století
okres Chrudim

Hrad který založili ve středověku Slavatové z kosumberku a Košumberka, leží na okraji městečka Luže. Mírně zvlněná krajina umožňuje zahlédnout siluetu hradeb z poměrně velké dálky. Hrad byl vybudován na návrší nad protékající říčkou. Dnes jsou hradby obklopeny okolními domy a původně osamocený hrad splynul s okolní zástavbou. Hrad je veřejnosti přístupný v určené hodiny.

zachovalost:  
dobře zachované mohutné zbytky rozsáhlé zříceniny a zachovalá část správní budovy na vstupu

hodnocení:  
75%

poloha:
Výrazná zřícenina hradu leží uprostřed městečka Luže, na návrší mezi domky stranou od hlavní příjezdové cesty do obce.
 
vzdálenost:
město Luže, asi 15 km severovýchodně od Hlinska
 
využití:
zřícenina hradu je zčásti využívána jako stálá expozice, zčásti jsou jen holé zbytky stěn

návštěvnost:
hradní zřícenina stojí na ohrazeném vrcholu, vstup je možný pouze vstupní branou za poplatek
 
historie a vývoj památky:
Zřícenina hradu Košumberk vděčí rozsáhlým restaurátorským pracem ve 20. století za svůj dnešní dobrý stav. Interiéry vstupní budovy dnes slouží jako hradní muzeum. Hrad založil pravděpodobně Ojíř z Košumberka někdy po roce 1310. Významný člen rodu Slavatů z Chlumu, Diviš Slavata z Chlumu, zahájil roku 1573 renesanční přestavbu hradních budov a výstavbu nového paláce, ve které pokračovali jeho syn Jindřich a vnuk Diviš. Slavatové se začali psát z Chlumu a Košumberka. Od konce 17. století do zrušení řádu vlastnili hrad jezuité, sídlící v nově vystavěné rezidenci v nedalekém Chlumku. S výjimkou vstupní budovy za vlastnictví jezuitů neudržovaný zpustnul. Okolí bylo dějištěm románu A. Jiráska V cizích službách.

Hrad byl založen kolem roku 1300 a v roce 1372 jej získali páni z Chlumu - staročeský panský rod, později známý jako Slavatové z Chlumu a Košumberka. Slavatové nechali hlavní budovu po požáru v roce 1573 přestavět renesančně. V 18. století byl hrad majetkem jezuitů na Chlumku, nebyl udržován a zpustl. Jádro tvoří zřícenina původního hradu vejčitého půdorysu s mohutnou čtvercovou věží na jihu. Na západě byl hrad obklopen zbytky parkánové zdi s válcovitými baštami, na východě k němu přiléhají zříceniny patrového dvoukřídlého renesančního paláce s otisky arkád v nádvoří. Ve sklepeních paláce je dnes umístěno hradní muzeum. Jižní část hradu tvoří čtvercová hradební věž, u ní stopy bývalé strážnice a původního pozdně gotického předhradí. Na vstupním průčelí dvoukřídlé patrové budovy je psaničkové sgrafito a znaky Slavatů a Žerotínů.